V rámci preventivních programů a společné výtvarné výchovy jsme se v 6. třídách věnovali tématu negativních myšlenek a emocí. Inspirací nám byla jarní rovnodennost a přirozené střídání dne a noci. Povídali jsme si o tom, že stejně jako se v přírodě střídá světlo a tma, střídají se i naše nálady, pocity a myšlenky. A že je to úplně normální.
Děti se seznamovaly s pojmem automatická negativní myšlenka – tedy s větami, které nám někdy samy „naskočí“ v hlavě ve chvíli, kdy se nám něco nepovede, jsme smutní, zažijeme konflikt nebo neúspěch.
Nejčastěji se jejich myšlenky týkaly: strachu z neúspěchu ve škole, obavy z chyb a špatných známek, pocitu, že nejsou dost dobří, strachu z odmítnutí nebo nepřijetí vrstevníky, nejistoty v kamarádských vztazích, výkonu ve sportu nebo před ostatními a také obav z toho, co si o nich myslí druzí.
Často zaznívaly věty jako: „Jsem k ničemu.“ „To nezvládnu.“ „Určitě to dopadne špatně.“ „Nikdo mě nemá rád.“ „Všechno pokazím.“
Společně jsme ale hledali i druhou stranu – podpůrnou, realistickou myšlenku, která člověku může pomoci situaci zvládnout: „Každý někdy udělá chybu.“ „Můžu to zkusit znovu.“ „Nějak to dopadne.“ „Vždycky se to dá napravit.“ „Nemusím být dokonalý.“
Vznikly velmi citlivé a nápadité práce, které ukázaly nejen velkou kreativitu dětí, ale také jejich schopnost přemýšlet o vlastním prožívání. Mnohé děti dokázaly velmi otevřeně pojmenovat své obavy a zároveň hledat způsoby, jak si samy dodat odvahu nebo naději. Cílem programu nebylo „myslet jen pozitivně“, ale uvědomit si, že naše myšlenky ovlivňují naše pocity – a že někdy pomáhá podívat se na situaci i jiným, laskavějším pohledem. Stejně jako se noc střídá se dnem.
Děkujeme dětem za jejich otevřenost a odvahu.
Za ZŠ Klicperova:
Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog