V prosinci jsme měli společné téma k tvoření vánoční lodičku. Děti si měly představit, že by tou lodičkou byly. Jak by jejich lodička vypadala? Byla by malá nebo velká, jakou by měla skořápku? Jak by vypadala jejich svíčka? Malá, velká, tenká, tlustá…a jaký by byl jejich plamínek? Malý nebo velký a jakou by měl barvu? V čem je jejich lodička speciální? Pluje tam sama nebo tam někdo pluje s ní? A jak vypadá voda, na které pluje? Je klidná, vlnitá nebo rozbouřená? Zkus to namalovat tak, aby to odpovídalo tomu, jak se teď máš …
Takto pracujeme již třetí měsíc a na dětech je znát pokrok. Snaží se nad zadáním přemýšlet, hledají souvislosti. Kdo chce a potřebuje, tak mluví déle, komu to nejde, toho nenutíme. Už jen to, že sedí s námi v kruhu a naslouchá ostatním, ho nějakým způsobem socio-emočně rozvíjí.
S žáky jsme poprvé zkusili krátkou relaxaci, to pro ně bylo nové. Zkusili si představit, že je jejich loďka může převést do nějakého cíle. Tam, kde se jim splní nějaký jejich sen, nějaké jejich přání, případně se vyřeší problém. Měli se tam jen krátce rozhlédnout. Jaké to tam je? Jaký tam mají pocit? A hlavně si uvědomit, co by skutečně rádi. Kdo chtěl, tak s námi sdílel.

A jak to vypadalo v praxi?
„Loďka tam pluje sama, protože si sám jdu za svými sny...“
„Plujeme tam takhle všichni spolu jako rodina, ráda bych, aby to tak zůstalo...“
„Ta voda je někdy klidná, někdy je rozbouřená stejně jako já...teď je na malých vlnkách...“
„Je tam bouřka, teď se nemám moc dobře...“
„Můj plamínek svítí hodně, chci dávat světlo ostatním...“
„Můj plamínek uhasíná, protože jsem teď hodně unavená...“

Cílem je, že se děti mohou svobodně vyjádřit. Nic není dobře, nic není špatně. Hlídáme bezpečí ve skupině a pokud se objeví něco negativního, snažíme se žáka krátce podpořit, dodat mu odvahu.
Na závěr jsme spolu zažili menší adventní rituál. Po kruhu kolovala svíčka, kdo ji měl v ruce, popřál třídě něco hezkého.

Nejčastější přání pro druhé bylo:
„Ať se tu máme dobře...“
„Ať tu spolu dobře vycházíme...“
„Ať máme dobré známky...“
„Ať se vám splní všechna vaše přání a sny...“
„Ať jste zdraví...“

Co dodat? Děti byly moc šikovné. Přejeme jim, ať se jim splní vše, co si vzájemně přály ať už nahlas nebo potichu. Těšíme se na další společné hodiny v novém roce 2024.


Za ZŠ Klicperka:

Mgr. Hana Jarošová, vyučující výtvarné výchovy a PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog