Tak by mohla být nazvaná výtvarná výchova s třídním učitelem a psychologem. Měsíc listopad jsme jako nejtemnější měsíc v roce věnovali tématu strachu. Žáci nejprve prošli krátkou řízenou relaxací, měli se na chvíli zaměřit sami na sebe, zklidnit se a napojit se na nějaký svůj strach. Čeho se bojím? Jak by můj strach vypadal, kdybych ho měl namalovat? Byl by velký nebo malý? Tmavý nebo barevný? Je to postava nebo něco jiného? Vše je správně, nic není špatně.
Možná ještě důležitější částí je zaměřit se na zvládání strachu. Co mi pomáhá? Jak se svým strachem bojuji? Na strachy jsme tak svítili nejen obrazně na výkresu, ale také společným rozhovorem a zamyšlením.
Moc mile nás překvapilo, že se letos tolik neobjevoval strach ze školy, písemek nebo ze špatné známky. Naopak jako časté strachy se objevovaly: strach ze tmy, strach z neznáma, strach z pavouků, hadů, výšek nebo zúžených prostor, strach ze smrti, strach z nemoci, ale i strach ze zrady a z opuštění od kamarádů, strach z únosu, strach ze zrcadel v noci, strach z toho, co číhá za dveřmi v noci, strach z prázdna.
Diskuze byla bohatá, bylo vidět, že žáky téma láká a v rozhovorech pokračovali s třídním učitelem dále v hodinách občanské výchovy.
Na závěr je nutné říci, že žádný strach nezůstal bez ošetření, každému jsme se snažili dodat kousek odvahy a naděje, že na to není sám. I to bylo fajn příležitost zažít výtvarnou výchovu jinak, zažít třídního učitele jinak a my jsme za to rády.
Za ZŠ Klicperova:
Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog