Doposud jsme s šesťáky hledali v rámci výtvarné výchovy odpověď na otázku KDO JSEM A CO PROŽÍVÁM JÁ? Nyní jsme se ke konci roku rozhodli udělat změnu a nabídli jsme žákům velmi oblíbené téma – podívat se na vlastní rodinu.
Představ si, že je tvoje rodina ve filmu. Jaký by to byl film? Jak by se jmenoval? Žáci měli možnost vybírat z předem připraveného seznamu, případně mohli využít vlastní fantazii a vlastní nápady. Úkolem pro výtvarnou výchovu bylo vytvořit lákavý a vábivý plakát na tento film. Žáky práce opravdu bavila, někdy to byla sranda, jindy to bylo více vážné, ale všechny jsme podpořily. Často jsme docházeli k závěru, že „jednou jsme nahoře a jednou dole“ a že podobnou situaci prožívá občas každý z nás. Obecně jsme mluvili o tom, co nám doma pomáhá a jak to udělat, abychom se měli dobře.
A jak to vypadalo v praxi?
Godzila – „…protože s bráchou často bojujeme“
V hlavě – dívka namalovala vztek: „…občas mě to doma pěkně štve…“
Mezi živly – „…doma jsme každý trochu jiný, ale dohromady nám to funguje…“
Pat a Mat – „…takhle to dopadá, když se doma snažíme se ségrou něco dělat…“
Rychle a zběsile – „…protože máme rádi auta a závody…“
V lásce a válce – „…máme se rádi, ale někdy taky ne…“
Ostrov lásky – „…doma se mám dobře…“
Děti těch druhých – „…rodiče se rozvedli, mají nové partnery a ti mají také děti…“
Výjimeční – „…to jak to doma máme, mi přijde výjimečné“
Čelisti – „…někdy si přijdu jako v sevření…“
Srdce na dlani – „…doma si přijdu jako to srdce, hezky…“
S tebou mě baví svět – „…protože mě to doma baví a je tam sranda…“
Vřískot – „…někdy se u nás hodně křičí…“
Přejeme všem rodinám úspěšné projití šestého ročníků, říká se, že zpravidla bývá nejtěžší, probíhá zde nejvíce změn jak na poli školy, tak v dětech samotných.
Za ZŠ Klicperova:
Mgr. Hana Jarošová, vyučující výtvarné výchovy
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog