V rámci individuální péče bylo v tomto školním roce podpořeno 78 žáků, což představuje o 44 % více podpořených dětí oproti loňskému roku. Plný úvazek nám dovolil včas zachytit a podpořit podstatně větší množství žáků v náročných životních situacích. Škála obtíží, se kterými žáci přicházeli, zůstává široká a odráží nároky dnešní doby: od problémů s vrstevnickými a rodinnými vztahy, přes potíže se zvládáním školní docházky, nízké sebevědomí, úzkostné stavy a strach z chyby, až po práci s náročnými emocemi (vzteku) a hledání vlastní identity.

Nadále platí zásadní předpoklad, že školní psycholog nenahrazuje dlouhodobou terapeutickou péči. Zaměřujeme se na střednědobé poradenství a krizovou intervenci. V případě potřeby dlouhodobější péče jsou žáci a jejich rodiny odkazováni na externí odborná pracoviště.

Rok v číslech:

• 78 žáků podpořeno přímo v individuální péči
• 142 vstupů do tříd na prvním i druhém stupni

Prevence, projekty a práce s třídními kolektivy

Individuální podpora je nezbytná, ale klíčovým pilířem práce školního psychologa na plný úvazek zůstává prevence a systematická práce s třídními kolektivy. V letošním roce se podařilo realizovat široké spektrum aktivit:

1. Kontinuální preventivní programy a adaptace

• Zipyho kamarádi: Tento preventivní program zaměřený na rozvoj socio-emočního učení, zvládání emocí a komunikaci se na naší škole již plně etabloval a byl úspěšně realizován v 1., 2. a také ve 3. třídách.
• Výtvarná výchova s psychologem a třídním učitelem (6. a 7. třídy): Osvědčený formát tvořivé práce s arteterapeutickými prvky probíhal ve dvouměsíčních cyklech. Nově byla tato aktivita realizována v úzké spolupráci s třídními učiteli, což posílilo jejich vazbu na třídu.
• Přechodové moduly: Pro 6. třídy byl na začátku roku připraven úvodní modul (uvítání na druhém stupni, seznámení s psychologem, příprava na budoucí sociometrii). Páté třídy prošly cíleným modulem „Jak na druhý stupeň“, který jim pomohl zmírnit obavy z přechodu na vyšší stupeň.
• Podpora deváťáků: Pro 9. třídy proběhl úspěšný program „Příprava na přijímací zkoušky: první psychická pomoc“ zaměřený na zvládání stresu a trémy.

2. Diagnostika a cílené intervence

• Sociometrie v 6. třídách: Proběhlo mapování vztahů v kolektivech včetně následné prezentace výsledků samotným žákům a práce s těmito daty.
• Program „Když sranda bolí“: Cílený preventivní program reagující na aktuální potřeby a realizovaný v indikovaných třídách, zaměřený na hranice mezi humorem a ubližováním.

3. Osvětové a celoškolní projekty

• Týden duševního zdraví: Rozsáhlá akce, v rámci, které proběhl edukativní Kahoot kvíz pro 2. stupeň, sběr dat o prožívání žáků pomocí aktivity „Náladoměr“, výstava Motivační citáty a Den otevřených dveří v pracovně psychologa. Významným prvkem byla také podpora pedagogů v podobě organizace lekcí jógy pro učitele.
• Celoškolní projekt Laskavec: Volnočasová aktivita o velkých přestávkách, kdy žáci napříč ročníky malovali putovní kamínky s laskavými obrázky a následně je rozmísťovali po Novém Bydžově.
• Vánoční psychostrom: Přestávkový miniprojekt, kde každý žák školy mohl namalovat svůj malý stromeček, z nichž byl následně sestaven jeden velký společný vánoční strom.
• Projekt Wellbeing na škole: Realizace celorepublikového projektu s přesahem k rodičům (infokampaň). Součástí byla společná komunitní snídaně žáků s třídními učiteli a tvorba školního symbolu akce – fialového srdce pod heslem „Klicperka má srdce na pravém místě“.
• Den učitelů: Miniprojekt na 2. stupni realizovaný ve spolupráci se školním parlamentem (rozhlasové hlášení, společné přání).
• Deskovky v klubu: Pravidelná nabídka smysluplných aktivit pro žáky a podpora zdravých vztahů během velkých přestávek.

4. Profesní rozvoj a spolupráce

• Projekt Krok: Aktivní účast školního psychologa v projektu určeném pro Školní poradenská pracoviště (ŠPP), zaměřeném na zvyšování kvality podpůrných služeb.

Článek Závěrečná zpráva školního psychologa 2025/26 se nejdříve objevil na Klicperka.

Jaká témata jsme společně otevřeli?

Program je rozdělený do šesti tematických bloků, kterým jsme se postupně věnovali:

• Emoce: Jak je poznat a vyznat se v nich.
• Komunikace: Jak si naslouchat a vyjadřovat své potřeby.
• Kamarádství: Jak si vztahy udržet i jak řešit odmítnutí.
• Konflikty: Hledání konstruktivních a klidných řešení.
• Smrt a loučení: Citlivé téma ztráty, které k životu patří.
• Změny a nové začátky: Jak se přizpůsobit novým situacím.

Jak lekce probíhaly a co děti bavilo nejvíce?

Žáci nebyli jen pasivními posluchači. Pracovali velmi interaktivně, sdíleli své vlastní zkušenosti a společně jsme hledali cesty, jak různé životní momenty lépe zvládat. Oblíbené byly praktické nácviky konkrétních dovedností a modelových situací a rozvojové hry. Nejvíce žádanými byly závěrečná relaxace, kterou pokaždé doprovázel uklidňující zvuk kovového jazýčkového bubnu.

Závěrečný rituál a diplom na míru

Celý program jsme zakončili společným rituálem, který pomohl dětem ukotvit vše, co se naučily. Žáci se vydali na pomyslnou cestu se čtyřmi zastaveními:

1. Zastavení první: Hluboký nádech a výdech pro zklidnění.
2. Zastavení druhé: Rychlé uvědomění si toho, jak se právě teď cítím.
3. Zastavení třetí: Ohlédnutí zpět a představa, jaký vlastně byl uplynulý školní rok.
4. Zastavení čtvrté: Výběr osobní hodnoty z karet ctností (hledání dobré vlastnosti, kterou dítě tento rok rozvinulo, získalo nebo by ji v budoucnu potřebovalo).

Na konci této cesty si každý z žáků sestavil svůj vlastní diplom na míru, který mu bude tyto získané zkušenosti připomínat. Děkuji dětem i učitelům za jejich odvahu, otevřenost a skvělou práci během celého programu!

PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Preventivní program Zipyho kamarádi je úspěšně za námi! se nejdříve objevil na Klicperka.

Abychom žákům pomohli tento intenzivní rok vnitřně uzavřít, propojili jsme na konci června psychologii s výtvarnou výchovou a společně i s třídními učiteli jsme tvořili Mapu emocí: reflexi školního roku 2025/26.

Co všechno mapy skrývají?

Nahlédněte na ukázky prací našich žáků. Možná budete překvapeni, jak dospěle a otevřeně dokázali žáci své vnímání uplynulého roku ztvárnit:

• Ostrovy pocitů: Někteří si rok představily jako pevninu rozdělenou na konkrétní území – ostrov Radosti, krajinu Smutku, bouřlivou zónu Vzteku nebo mlhavé oblasti Stresu.
• Životní cesty a křižovatky: Na mnoha mapách najdete start a cíl, mezi kterými se klikatí stezka. Žáci na ni kreslili překážky (např. těžké písemky, únavu), ale i záchytné body a oázy, kde načerpali sílu.
• Tep školního roku: Jeden z fascinujících přístupů ukázal školní rok jako EKG křivku – od klidných momentů až po prudké výkyvy nahoru a dolů, které přesně vystihují dynamiku školního života.

Proč s emocemi ve škole pracujeme?

Schopnost pojmenovat, co prožívám, je základem zdravé psychiky. Když dítě dokáže říct: „Tady na té křižovatce mi bylo úzko, ale pomohl mi kamarád,“ učí se pracovat se svými emocemi i do budoucna. Výtvarná forma navíc dává průchod i věcem, které se jen těžko vyjadřují slovy.

1.

2.

Ukázalo se, že naši žáci jsou neuvěřitelně vnímaví. Dokážou si přiznat, že ne každý den byl zalitý sluncem, což je naprosto v pořádku. Důležité je, že všechny cesty na jejich mapách vedly úspěšně do cíle. A to přejeme i vám.

Pohodový vstup do prázdnin!

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Mapa emocí: reflexe školního roku 7. tříd se nejdříve objevil na Klicperka.

Děti se seznamovaly s pojmem automatická negativní myšlenka – tedy s větami, které nám někdy samy „naskočí“ v hlavě ve chvíli, kdy se nám něco nepovede, jsme smutní, zažijeme konflikt nebo neúspěch.

Nejčastěji se jejich myšlenky týkaly: strachu z neúspěchu ve škole, obavy z chyb a špatných známek, pocitu, že nejsou dost dobří, strachu z odmítnutí nebo nepřijetí vrstevníky, nejistoty v kamarádských vztazích, výkonu ve sportu nebo před ostatními a také obav z toho, co si o nich myslí druzí.

Často zaznívaly věty jako: „Jsem k ničemu.“ „To nezvládnu.“ „Určitě to dopadne špatně.“ „Nikdo mě nemá rád.“ „Všechno pokazím.“

Společně jsme ale hledali i druhou stranu – podpůrnou, realistickou myšlenku, která člověku může pomoci situaci zvládnout: „Každý někdy udělá chybu.“ „Můžu to zkusit znovu.“ „Nějak to dopadne.“ „Vždycky se to dá napravit.“ „Nemusím být dokonalý.“

Vznikly velmi citlivé a nápadité práce, které ukázaly nejen velkou kreativitu dětí, ale také jejich schopnost přemýšlet o vlastním prožívání. Mnohé děti dokázaly velmi otevřeně pojmenovat své obavy a zároveň hledat způsoby, jak si samy dodat odvahu nebo naději. Cílem programu nebylo „myslet jen pozitivně“, ale uvědomit si, že naše myšlenky ovlivňují naše pocity – a že někdy pomáhá podívat se na situaci i jiným, laskavějším pohledem. Stejně jako se noc střídá se dnem.

Děkujeme dětem za jejich otevřenost a odvahu.

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Práce s negativní myšlenkou v 6. třídách se nejdříve objevil na Klicperka.

A nad čím sedmáci nejvíce přemýšlejí?

Asi vás nepřekvapí, že nejvíce se objevovala: škola, kamarádi, zájmy a kroužky jako tanec, motorky, rybaření, malování, sport, společně strávený čas s rodiči o prázdninách. Ale velkým tématem byl také spánek a celková únava, mobil, hry a jiné starosti.

Většina z nás zná základy životosprávy teoreticky. Nezbývá než popřát všem, aby si dostatek spánku, pohybu venku a méně času na mobilech také dopřáli prakticky. Nejen hlavě a mozku bude lépe!

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Mezinárodní týden mozku, aneb co mají v hlavě sedmáci? se nejdříve objevil na Klicperka.

Poté jsme se sešli v komunitním kruhu, žáci prezentovali svá jednotlivá přání, vytvořili tak veřejný závazek a svůj symbol umístili na společný plakát. Na závěr měli možnost změny – pokud chtěli, mohli svůj symbol přemístit/posunout tak, aby byli s finálním výsledkem jako třída spokojeni. Abychom dali vysloveným přáním patřičnou atmosféru, využili jsme zvuk tibetské misky.

A co si žáci šestých tříd nejčastěji přeji?

Zlepšení ve sportu, cestovat, přátelství, mír, víc a lépe odpočívat, dobrou náladu, štěstí, rozvoj v kroužku, zlepšení známek, posilovat svoji odolnost na horách, zažít let balonem, oblečení, zdravá strava, chytit pořádný úlovek na rybách, no a samozřejmě chtějí i šetřit peníze na mobily a auta.

Přání to byla ve většině případů moudrá a uvážená a my jim i s třídními učitelkami od srdce přejeme, aby se vše začalo postupně plnit.

Za ZŠ Klicperova:  Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Vize našich šesťáků do roku 2026 se nejdříve objevil na Klicperka.

Abychom potrénovali sounáležitost a pospolitost i v rámci celé školy, běžel v měsíci prosinci u paní psycholožky menší projekt. Kdo chtěl, měl možnost si přijít vybarvit malý stromeček a na zadní stranu napsal nějaké přání. Společně jsme tak vytvořili a poskládali Vánoční strom přání Klicperky. Vánoční zázraky se dějí a my vám přejeme, abyste byli jejich součástí.

Za ZŠ Klicperova:

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova

PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Posilujeme sounáležitost a pospolitost se nejdříve objevil na Klicperka.

Možná ještě důležitější částí je zaměřit se na zvládání strachu. Co mi pomáhá? Jak se svým strachem bojuji? Na strachy jsme tak svítili nejen obrazně na výkresu, ale také společným rozhovorem a zamyšlením.

Moc mile nás překvapilo, že se letos tolik neobjevoval strach ze školy, písemek nebo ze špatné známky. Naopak jako časté strachy se objevovaly: strach ze tmy, strach z neznáma, strach z pavouků, hadů, výšek nebo zúžených prostor, strach ze smrti, strach z nemoci, ale i strach ze zrady a z opuštění od kamarádů, strach z únosu, strach ze zrcadel v noci, strach z toho, co číhá za dveřmi v noci, strach z prázdna.

Diskuze byla bohatá, bylo vidět, že žáky téma láká a v rozhovorech pokračovali s třídním učitelem dále v hodinách občanské výchovy.

Na závěr je nutné říci, že žádný strach nezůstal bez ošetření, každému jsme se snažili dodat kousek odvahy a naděje, že na to není sám. I to bylo fajn příležitost zažít výtvarnou výchovu jinak, zažít třídního učitele jinak a my jsme za to rády.

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Posvítíme si na strachy v 6. třídě se nejdříve objevil na Klicperka.

A jak to vypadalo v praxi?

Žáci prošli krátkou řízenou relaxací, měli si představit, že jsou libovolným hrdinou. Hrdinou z filmu, knihy, počítačové hry, pohádky….mohli být kdokoliv, nebo cokoliv je napadlo a nakreslili se. U toho si měli představovat s čím jejich hrdina bojuje, jaké má protivníky, co ho trápí nebo zkouší. Měli si vyhodnotit svůj stav, proskenovat celé tělo a říci si, na kolik srdíček z 10 se teď cítí. Pozitivní bylo, že nikdo nebyl na nule, hurá! A na tom se dá stavět…
V následné diskusi jsme sdíleli svoje myšlenky o hrdinech a také to, co by jim pomohlo, aby jim bylo lépe, co by doplnilo jejich srdíčka ve hře. Program všechny bavil, věříme, že to byla další skvělá příležitost, jak si zažít výtvarnou výchovu jinak.

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Objevujeme vlastní pohodu v 7. třídě se nejdříve objevil na Klicperka.

V hodinách výtvarné výchovy si dáváme prostor k zamyšlení – žáci můžou poznávat víc sami sebe, ale i ostatní. Sdělují, jak se mají, co se s nimi děje a mají šanci být slyšeni v kolektivu. Trénujeme tak vzájemné naslouchání, posilujeme soudržnost třídy. Učíme se respektovat druhé. Každý to může mít jinak, současně ale můžeme slyšet, že v tom nejsme sami a že to, co zrovna řeším já, se děje i jiným ve třídě. V neposlední řadě se učíme navzájem povzbuzovat a dodávat si odvahu. Výtvarná výchova je mocný nástroj.

V září jsme se drželi osvědčené techniky: Já jako šípkový keř.

„Zavři si oči, na chvíli se zastav u sebe a zkus si představit sebe jako šípkový keř. Jak asi budeš vypadat? Je ten keř velký nebo malý? Úzký, uzavřený nebo široký a košatý? Vše je dobře, nic není špatně. Popusť uzdu fantazii. Máš nějaké květy? A kolik? A co plody a listí? A máš nějaké trny? Jak vypadají?“

Na závěr probíhá vždy reflexe práce. Co jsi namaloval? Jak se tvému keři daří? Co by potřeboval, aby se mu rostlo ještě lépe? Takové a mnoho dalších individuálních otázek, které odrážejí obrázek, žáci dostávají a všichni se snaží pracovat a odpovídat, jak nejlépe umí. Zamýšlejí se a současně vidí, že je v kolektivu vnímáme, věnujeme jim pozornost. Výtvarná výchova má smysl!

Za ZŠ Klicperova: 

Mgr. Hana Jarošová, výtvarná výchova 
PhDr. Alena Šustrová, školní psycholog

Článek Výtvarná výchova s psychologem a třídním učitelem 6. tříd  se nejdříve objevil na Klicperka.